English [en]   العربية [ar]   català [ca]   čeština [cs]   Deutsch [de]   ελληνικά [el]   español [es]   français [fr]   עברית [he]   hrvatski [hr]   italiano [it]   日本語 [ja]   한국어 [ko]   македонски [mk]   Nederlands [nl]   polski [pl]   português do Brasil [pt-br]   română [ro]   русский [ru]   Shqip [sq]   српски [sr]   svenska [sv]   தமிழ் [ta]   Türkçe [tr]   українська [uk]  

Associate members power up the Free Software Foundation. Help smash our goal of 700 new members or donate by December 31st!

Join

$242,070
$450,000

This translation may not reflect the changes made since 2004-01-17 in the English original. Please see the Translations README for information on maintaining translations of this article.

GNU Manifest

Následující GNU Manifest byl napsán Richardem Stallmanem na začátku projektu GNU jako žádost o pomoc a podporu. Několik prvních let byl obnovován tak, aby odpovídal vývoji, ale nyní se zdá nejlepší nechat jej nezměněný tak, jak jej zná většina lidí.

Vyskytla se častá nedorozumění, kterým lze zabránit používáním odlišného názvosloví. Od roku 1993 byly přidány poznámky pod čarou, aby vysvětlily tyto problémy.

Aktuání informace o dostupném GNU softwaru najdete na našem v seznamu software.

Co je to GNU? GNU Není Unix!

Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletního softwarového systému kompatibilního s Unixem, který píši proto, abych ho dal svobodně k dispozici každému, kdo ho chce používat. [1] Pomáhají mi také někteří další dobrovolníci. Příspěvky ve formě času, peněz, programů a vybavení jsou též vítány.

Již máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psaní příkazů editoru, debugger, parser generator kompatibilní s yacc a přibližně 35 utilit. Shell (interpreter příkazů) je téměř hotov. Nový přenositelný optimalizující překladač jazyka C již kompiluje sám sebe a může být zveřejněn ještě tento rok. Existuje i první verze jádra, bude však třeba ještě hodně práce, aby bylo možno emulovat Unix. V okamžiku kdy bude jádro s překladačem dokončeno, můžeme distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programů. Pro sázení textů budeme používat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme používat přenositelný, volně dostupný X Window System. Potom přidáme Common Lisp, hru Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dalších věcí spolu s online dokumentací. Doufáme, že nakonec dodáme vše užitečné ze systému Unix a ještě více.

GNU bude umožňovat používání programů pro Unix, nebude však shodné s Unixem. Na základě našich zkušeností s jinými operačnímy systémy se pokusíme vytvořit vhodná vylepšení. Plánujeme zejména čísla verzí a delší názvy u souborů, file system odolný proti chybám, doplňování jmen souborů, možná i zobrazování nezávislé na terminálu a případně okenní systém založený na jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdílet stejnou obrazovku. Oba jazyky – C a Lisp – budou použity jako systémové programovací jazyky. Pokusíme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a internetové protokoly pro komunikaci.

Zpočátku budeme GNU vyvíjet na počítačích třídy 68000/16000 s virtuální pamětí, protože pro ně je vývoj velmi jednoduchý. Snaha portovat GNU na menší počítače bude ponechána těm, kteří jej budou na dané platformě používat.

Aby nedošlo k nedorozumění, vyslovujte prosím hlásku g, používáte-li slovo „GNU“ jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost v češtině je tedy [gňú] – pozn. korek.)

Proč musím napsat GNU?

Za správné považuji pravidlo, které říká, že když se mi nějaký program líbí, musím jej sdílet s ostatnímí lidmi. Prodejci softwaru se ale snaží rozdělit uživatele a vládnout tak, že každý uživatel musí souhlasit s tím, že program sdílet nebude. Odmítám porušovat solidaritu s ostatními uživateli. Nemohu s čistým svědomím podepsat souhlas s takovou softwarovou licencí. Léta jsem pracoval v laboratoři pro výzkum umělé inteligence, abych se vyhnul těmto snahám. Tyto snahy však nakonec zašly přiliš daleko a já nemohl zůstat v instituci, kde se takové věci děly proti mé vůli.

Abych mohl dál používat počítače a nemusel se stydět, rozhodl jsem se sestavit postačující základ svobodného softwaru tak, abych nemusel používat žádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoř, abych zamezil všem případným legálním snahám MIT zabránit mi ve vývoji GNU.

Proč bude GNU kompatibilní s Unixem

Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak špatný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být spravné a myslím, že mohu odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. Domnívám se také, že systém kompatibilní s Unixem může být pro mnoho lidí přijatelnější.

Jak bude GNU dostupné

GNU není public domain. Každý bude mít možnost modifikovat a redistribuovat GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho další rozšiřování. To znamená, že žádné vlastnické modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmí přivlastnit GNU tím, že by ho modifikoval, a proto považoval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby všechny verze zůstaly svobodné.

Proč chtějí ostatní programátoři pomoci

Našel jsem mnoho dalších programátoru, kteří jsou GNU projektem nadšeni a chtějí pomoci.

Mnoho programátorů je nespokojeno s komercializací systémového softwaru. Umožňuje jim sice vydělat více peněz, vyvolává však mezi nimi pocit konfliktu místo kolegiálního přátelství. Přitom základním počinem přátelství mezi programátory je sdílení programů. Obchodní dohody, jak jsou nyní běžně uzavírány, v podstatě zakazují programátorům vzájemný přátelský přístup. Zákazník kupující software si potom musí vybrat mezi přátelstvím a dodržováním zákonů. Mnoho z nich se přirozeně rozhodne, že přátelství je důležitější. Ale ti, co věří zákonům, nemají jednoduchý výběr. Zatrpknou a začnou považovat programování pouze za cestu jak vydělat peníze.

Prací na a používáním GNU programů místo proprietárních programů můžeme být přátelští ke každému a přitom dodržovat zákony. GNU navíc poslouží jako inspirace a pokyn pro další, kteří se k nám chtějí připojit se sdílením. To nám může dát pocit harmonie, který není možný při používání chráněných komerčních programů. Přibližně pro polovinu programátorů, se kterými jsem mluvil, je to důležitý pocit, který nemůže být nahrazen penězi.

Jak můžete přispět

Žádám výrobce počítačů o věnování počítačů a peněz. Žádám jednotlivce, aby pomohli svými programy a prací.

Pokud darujete počítače, můžete očekávat, že GNU tam bude brzo fungovat. Rádi bychom, aby počítače byly kompletní, připravené pro start systémových programů, rozumně velké k použití v obytných prostorách a aby nevyžadovaly komplikované chlazení nebo napájení.

Našel jsem mnoho programátorů, kteří by chtěli pracovat pro GNU na částečný úvazek. Pro většinu projektů to může přinášet problémy při koordinaci, protože nezávisle napsané části nemusí společně pracovat. Ale při práci na náhradě Unixu se tento problém nevyskytuje, protože systém obsahuje stovky dílčích programů, kde každý je dokumentován odděleně. Většina specifikací je dána kompatibilitou s Unixem. Pokud každý napíše kompatibilní náhradu pro jednu Unixovou utilitu a udělá svoji práci správně v originálním Unixovém systému, budou potom utility společně fungovat. I pokud dovolíme Murphymu vytvořit několik neočekávaných problémů, spojování těchto komponent bude stále řešitelný úkol. (Jádro bude vyžadovat lepší komunikaci a bude vytvořeno malou skupinou.)

Pokud získám peníze, budu moci přijmout několik lidí na plný nebo částečný úvazek. Plat nebude příliš vysoký vzhledem k běžnému programátorskému průměru. Hledám lidi, pro které je společné nadšení nejméně tak důležité, jako vydělávání peněz. Vidím to jako cestu, jak umožnit několika lidem nadšeným pro věc věnovat veškerý čas práci na GNU a ušetřit je nutnosti živit se jiným způsobem.

Proč budou mít všichni počítačoví uživatelé z GNU prospěch

Jakmile bude projekt dokončen, každý bude moci volně získat dobrý systém, stejně jako vzduch. [2]

To znamená mnohem více, než jen ušetření peněz za licenci Unixu. Znamená to také, že bude zabráněno zbytečnému mrhání našeho úsilí, které by bylo způsobeno duplicitou při programování systémů. Toto úsilí může být místo toho zaměřeno na zdokonalování systému.

Pro každého budou k dispozici kompletní zdrojové kódy. Uživatel, který bude potřebovat změny v systému, bude mít vždy možnost je provést sám, případně může najmout libovolného programátora nebo společnost, aby pro něj změny realizovala. Uživatelé nebudou závislí na jednom programátorovi nebo společnosti, která vlastní zdrojové kódy a jediná může změny provádět.

Školy budou moci poskytnout mnohem lepší podmínky pro vzdělávání tím, že budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalování zdrojových kódů. Harvardská Počítačová laboratoř mívala pravidlo, které zakazovalo instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou k dispozici zdrojové kódy. Toto pravidlo dodržovala odmítáním instalace určitých programů. Byl jsem tím velmi inspirován.

Konečně nebudeme muset zbytečně přemýšlet nad tím, kdo vlastní systémový software a kdo vlastně má či nemá právo jej měnit.

Metody, jak donutit lidi platit za užívání programu včetně licencování kopií, přinášejí společnosti vždy zbytečně velké náklady, a to pro těžkopádný způsob, jakým je třeba zjistit, kolik kdo musí za co (tj. za které programy) zaplatit. Pouze policejní stát může každého donutit tato pravidla dodržovat. Považte vesmírnou stanici, na které se s velkými náklady vyrábí vzduch: účtovat každému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být fér, ale nošení měřidla na plynové masce ve dne v noci není únosné ani v případě, že si každý může dovolit zaplatit „vzdušné“. Televizní kamery, které vás všude sledují, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné. Je lepší platit továrnu na vzduch z daní a zahodit masky.

Kopírování celého programu nebo jeho části je pro programátora stejně přirozené jako dýchání a je i stejně produktivní. Proto by mělo být také tak svobodné.

Některé snadno vyvratitelné námitky proti cílům GNU

„Nikdo to nebude používat, když je to zdarma, protože to také znamená, že se nemůže spolehnout na technickou podporu.“

„Musíte účtovat za program, aby se vám zaplatilo poskytování podpory.“

Kdyby lidé raději platili za GNU se službami, než aby získali GNU zdarma, ale bez servisu, pak by měla pro lidi, kteří získali GNU zdarma, existovat výdělečná společnost poskytující technickou podporu [3].

Musíme rozlišovat mezi podporou formou skutečné programátorské práce a mezi podporou uživateli při používání programu. V prvním případě není spolehnutí na žádného prodejce softwaru. Pokud nemá příslušný problém ještě dostatečný počet dalších lidí, máte smůlu.

Pokud vaše podnikání vyžaduje spolehlivou technickou podporu, jediná cesta je mít všechny zdrojové kódy. Potom můžete najmout kohokoliv, kdo je schopen vaše problémy řešit; nejste závislí na žádném jednotlivci. U Unixu tuto možnost pro většinu podniků vylučuje cena zdrojových kódů. S GNU to bude jedodušší. Je sice stále možné, že neseženete nikoho schopného k řešení vašeho problému, to však nemůže být sváděno na distribuční metody GNU. GNU neodstraňuje všechny problémy světa, jenom některé.

Na druhou stranu uživatelé, kteří o počítačích nic neví, potřebují být vedeni: dělají se pro ně věci, které by snadno mohli zvládnout sami, ale neví jak.

Takové služby by mohly poskytovat společnosti, které obchodují pouze s podpůrnými a servisními službami. Jestli je pravda, že by uživatelé raději zaplatili, a získali tak program i s technickou podporou, pak by rádi zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, který získali zdarma. Servisní společnosti si budou konkurovat v ceně i kvalitě a uživatelé nebudou vydáni na milost a nemilost pouze jedné z nich. Ti, kteří servis nepotřebují, budou moci používat programy úplně zdarma.

„Nemůžete získat mnoho uživatelů bez reklamy, a proto musíte účtovat za program, abyste získali potřebné prostředky.“

„Nemá smysl propagovat program, který mohou lidé získat zdarma.“

Existuje několik velice levných prostředků jak informovat uživatele počítačů o věcech jako GNU. Ale možná je pravda, že jde oslovit více uživatelů mikropočítačů reklamou. Pokud je tomu skutečně tak, pak se reklama společnostem komerčně distribuujícím GNU vyplatí, ale platit za ni budou pouze uživatelé, kteří služeb takových společností využívají.

Na druhou stranu, pokud vetšina lidí získá GNU od svých přátel, a tyto společnosti tedy neuspějí, pak se jen ukáže, že reklama pro rozšíření GNU důležitá nebyla. Proč nechtějí advokáti volného trhu o tomto nechat rozhodnout samotný volný trh? [4]

„Moje společnost potřebuje vlastní operační systém, aby byla konkurenceschopná.“

GNU odstraní operační systémy ze říše konkurenčního boje. Nebudete zde moci získat převahu, ale ani vaši konkurenti nebudou moci získat převahu nad vámi. Budete si konkurovat v jiných oblastech a v oblasti operačních systému budete společně se svými konkurenty užívat stejných výhod. Pokud obchodujete s operačními systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás težké. Obchodujete-li s něčím jiným, GNU vás uchrání před nákladným obchodováním s operačními systémy.

Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobců a uživatelů, které tak sniží cenu pro každého. [5]

„Nezaslouží si programátoři odměnu za svoji tvořivost?“

Pokud něco zasluhuje odměnu, je to příspěvek společnosti. Tvořivost může být takovým příspěvkem, ale pouze v případě, že společnost potom může svobodně využívat její výsledky. Pokud si programátoři zasluhují odměnu za vytváření nových programů, pak by si stejně měli zasloužit trest za omezování používání těchto programů.

„Neměl by mít programátor možnost žádat odměnu za svou práci?“

Není nic špatného chtít peníze za práci nebo se snažit zvýšit své příjmy, pokud se k tomu nepoužívají ničivé prostředky. Ale prostředky, dnes obvykle používané v oblasti softwaru, jsou založeny na destrukci.

Získávání peněz od uživatelů programů tím, že se omezí použití programů, je destruktivní, protože tato omezení snižují počet způsobů, kterými je program možno využít. To snižuje velikost bohatství, které lidstvo z programu získá. Škodlivým důsledkem záměrného omezování je záměrná destrukce.

Důvodem, proč správný občan nepoužívá ke svému obohacení tyto destruktivní prostředky, je to, že kdyby tak učinil každý, tak bychom kvůli záměrnému ničení se zchudli všichni. Je to Kantovská etika; nebo zlaté pravidlo. Protože se mi nelíbí důsledky, které nastávají, když každý hromadí informace jen pro sebe, jsem nucen to považovat za špatné. Přesněji řečeno, touha být odměněn za svoji tvořivost, neospravedlňuje odmítnutí sdílet se světem všechny nebo jen část výsledků své tvořivosti.

„Nebudou programátoři hladovět?“

Mohl bych odpovědět, že nikdo není nucen být programátorem. Většina z nás nedokáže vydělávat peníze žebráním na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu, abychom žebrali po ulicích. My můžeme dělat něco jiného.

To by ale byla špatná odpověď, protože nevyvrací tazatelův implicitní předpoklad, že bez vlastnictví softwaru nemohou být programátoři zaplaceni ani halířem. To je vlastně předpoklad typu: všechno nebo nic.

Skutečným důvodem, proč programátoři nebudou hladovět, je to, že bude stále možno být za programování placen, jenom ne tolik jako nyní.

Omezování kopírování není jediným základem obchodování se softwarem. Je nejběžnější, protože to přináší nejvíce peněz. Pokud by to bylo zakázáno nebo odmítnuto zákazníky, softwarový trh by přešel na jiný základ, který nyní není tak častý. Je mnoho cest jak organizovat jakékoliv obchodování.

Programování na takovém novém zakladě asi nebude tak výdělečné, ale to není argument proti změně. Dnes se nepovažuje za nespravedlivé, jaké platy mají obchodní úřednící. Kdyby je programátoři měli také takové, tak by to též nebyla nespravedlnost. (Ve skutečnosti by stále ještě vydělali podstatně více.)

„Nemají lidé právo mít kontrolu nad tím, jak jsou jejich výtvory používány?“

„Kontrola nad používáním nečích nápadů“ ve skutečnosti znamená kontrolu nad životy ostatních lidí; obyčejně je využita tak, že činí život složitějším.

Lidé, kteří pozorně sledovali záležitosti práv na intelektuální vlastnictví (jako např. právníci), říkají, že vlastně žádné takové právo neexistuje. Druhy předpokládaných práv na intelektuální vlastnictví, které vláda uznává, byly určeny specifickými rozhodnutími legislativy pro specifické účely.

Například patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci nemuseli bát zveřejnit detaily svých vynálezů. Jeho účelem bylo pomoci spíše společnosti než vynálezcům. Tehdy byla doba sedmnácti let pro ochranu patentu krátká ve srovnání s rychlostí pokroku. Jelikož patenty jsou záležitostí pouze mezi výrobci, pro které jsou náklady za licenční dohody malé ve srovnání s náklady na zavedení produkce, nepůsobí patenty příliš mnoho zla. Nejsou překážkou pro většinu jednotlivců, kteří používají patentované produkty.

Myšlenka autorských práv neexistovala ve starověku, kdy autoři často kopírovali celá díla jiných autorů. Tyto postupy byly užitečné a byly jedinou cestou, díky níž se podařilo dílům mnoha autorů přežít. Autorská práva byla zavedena úmyslně za účelem podpory autorství. V oblasti, kde byla zavedena – pro knihy, které mohou být ekonomicky kopírovány pouze knihtiskem – nepůsobila škodlivě a neomezovala většinu jednotlivců, kteří knihy čtou.

Všechna práva na intelektuální vlastnictví jsou jenom licence povolené společností, protože se domnívala, více či méně správně, že společnost jako celek z toho bude mít prospěch. Ale v každé konkrétní situaci je třeba se ptát: Jsme na tom opravdu lépe, když udílíme takové licence? Pro jaký druh činnosti je jednotlivec licencován?

Případ programů v dnešní době je velmi odlišný od situace s knihami před sto lety. Dejte si dohromady skutečnost, že nejjednodušší cesta kopírování programu je od jednoho souseda ke druhému, dále skutečnost, že program má zdrojový a objektový kód, a nakonec skutečnost, že program je používán a ne čten, a představíte si tím situaci, ve které člověk prosazováním autorských práv, škodí společnosti jako celku jak hmotně, tak duchovně; v této situaci by tak člověk činit neměl, ať už mu to zákon umožňuje či nikoliv.

„Soutěživost způsobuje, že se věci dělají lépe.“

Příkladem soutěže je třeba závod: odměnou vítězi motivujeme každého, aby běžel rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tímto způsobem, je to správně; ale jeho obhájci nemají pravdu, když předpokládají, že vždy funguje tímto způsobem. Kdyby běžci zapomněli, proč je odměna nabízena, a snažili se vyhrát za každou cenu, mohli by najít i další taktiky – třeba útočit na ostatní běžce. Pokud se dostanou do pěstního zápasu, všichni doběhnou později.

Proprietární a utajený software je morálním ekvivalentem pěstního souboje běžců. Smutné je, že jediný rozhodčí, kterého máme, nezabraňuje zápasu; pouze ho reguluje. (Každých deset metrů, které uběhneš, můžeš jednou vystřelit.) Správně by je měl rozehnat a pokutovat běžce za každý pokus o rvačku.

„Nepřestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni peněžní odměnou?“

Ve skutečnosti mnoho lidí bude programovat i úplně bez peněžitého podnětu Programování má pro některé lidi neodolatelné kouzlo, obyčejně pro ty, kteří jsou v tom nejlepší. Není nedostatek profesionálních hudebníku, kteří se drží hudby, i když nemají naději se tím uživit.

Ale tato otázka, ačkoliv je tak často kladena, neodpovídá situaci. Programátoři nepřestanou být placeni, pouze budou platy menší. Pravá otázka by tedy měla znít: „Bude někdo programovat se sníženou peněžní odměnou?“ Moje zkušenosti ukazují, že bude.

Více než deset let pracovalo mnoho z nejlepších programátorů světa v laboratoři pro výzkum umělé inteligence za mnohem méně peněz, než mohli získat jinde. Obdrželi mnoho druhů nepeněžních odměn – například slávu a ocenění. Tvořivá práce je též ocenění, odměna sama za sebe.

Mnoho z nich odešlo, když jim byla nabídnuta možnost dělat stejnou práci za více peněz.

Tato fakta ukazují, že lidé budou programovat i z jiných důvodů, než je bohatství. Pokud jim ale bude nabídnuta možnost, jak si při tom vydělat mnoho peněz, začnou výdělek očekávat a vyžadovat. Špatně platící společnosti jsou na tom v soutěži s dobře platícími bídně, nemusely by však být, kdyby dobře platící společnosti byly zakázány.

„Potřebujeme nutně programátory. Pokud oni na nás chtějí, abychom přestali pomáhat sousedům, musíme poslechnout.“

Nikdy není člověk v takové situaci, aby musel uposlechnout takový druh příkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halíř na uctívání.

„Programátoři musí z něčeho žít.“

Pro kratší období to je pravda, ale je mnoho způsobů, jak si programátor může vydělat bez prodávání práv na používání programu. Tato cesta je nejběžnější, protože vynáší programátorům a obchodníkům nejvíce peněz, není to však cesta jediná. Je snadné najít jiné cesty, pokud máte snahu je hledat. Tady je několik příkladů.

Výrobce, který vytvořil nový počítač, zaplatí za přenesení operačního systému na nový hardware.

Firmy obchodující s výukovými, poradenskými a udržbářskými službami mohou zaměstnávat také programátory.

Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware a žádat o dary od spokojených uživatelů nebo si nechat platit za poradenské služby. Poznal jsem se s lidmi, kteří si úspěšně tímto způsobem vydělávají.

Uživatelé se stejnými potřebami mohou vytvořit skupiny uživatelů a platit členské příspěvky. Taková skupina potom může najmout programátorskou společnost, aby napsala program, který potřebuje.

Všechen vývoj může být placen ze softwarové daně:

Předpokládejme, že každý, kdo koupí počítač, zaplatí x procent z ceny na softwarovou daň. Vláda dá tyto protředky agentuře jako FSF, která je utratí za vývoj softwaru.

Pokud člověk kupující počítač věnuje peníze na vývoj softwaru, může částku odepsat z daně. Může věnovat prostředky na projekt podle jeho vlastního výběru podle toho, jaké programy potřebuje. Z daně může odepsat libovolnou částku, kterou věnuje, až do celkové výše daně.

Velikost daně může být rozhodnuta přímo volbami mezi plátci daně, přičemž váha každého hlasu by byla stanovena sumou, kterou plátce na dani odvedl.

Důsledky:

Psaní svobodných programů po delší časové období bude znamenat krok do světa, kde nebude ničeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdě pracovat, aby se uživil. Lidé budou svobodni a po strávení nutných deseti hodin týdně na požadovaných úkolech – zákonodárství, rodinné poradenství, oprava robotů a průzkum asteroidů – se budou moci věnovat aktivitám, které budou potěšením – jako třeba programování. Nebude třeba se živit programováním.

Značně jsme již zredukovali množství práce, které celá společnost vynakládá na současnou produktivitu, ale jen málo z toho se proměnilo v pohodu pracujících, neboť je stále třeba mnoho neproduktivní činnosti, která doprovází činnost produktivní. Hlavními příčinami jsou byrokracie a vzájemný konkurenční boj. Volně dostupný software značně sníží tyto ztráty v oblasti softwarové produkce. Musíme to dělat proto, aby se technický nárůst v produktivitě odrazil v menším množství naší práce.

Poznámky pod čarou

  1. Výběr slov zde byl neopatrný. Záměr byl, že nikdo nebude muset platit za povolení používat GNU systém, ale slovo free tuto skutečnost nevyjadřuje přesně a lidé si ho často vysvětlují tak, že GNU byde vždy distribuováno zdarma nebo za nízkou cenu. To nebyl záměr. Dále se v manifestu uvádí možnost společností, které budou poskytovat služby distribuce za úplatu. Později jsem se naučil důsledně rozlišovat mezi free ve smyslu freedom (svoboda) a free jako zdarma. Někteří uživatelé mohou získat kopie zdarma, jiní za ně mohou zaplatit, a pokud tyto peníze pomohou vývoji softwaru, tím lépe. Důležité je, že každý, kdo má kopii, může svobodně spolupracovat s ostatními při jejím používání. [Prosím věnujte v souvislosti s tímto pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a trošku úsilí používání jednoznačného termínu „svobodný software“ v českém jazyce. – pozn. korek.]
  2. Toto je druhé místo, kde jsem nerozlišil příslušné dva významy slova free. Tvrzení jako takové nelže – můžete získat kopie GNU softwaru zdarma, od kamarádů nebo přes síť. Je však přece jen poněkud zavádějící.
  3. Takové společnosti už existují.
  4. Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) získala nejvíce peněz z distribučních služeb na 10 let, ale jedná se spíše o charitu, než o společnost.
  5. Skupina společností vytvořila fondy kolem roku 1991, k podpoře GNU C Compileru.

NAHORU


[FSF logo]Naším posláním je udržovat, chránit a rozvíjet svobodu používání, zkoumání, kopírování, upravování a redistribuování počítačového softwaru a bránit práva uživatelů svobodného softwaru.

The Free Software Foundation is the principal organizational sponsor of the GNU Operating System. Support GNU and the FSF by buying manuals and gear, joining the FSF as an associate member, or making a donation, either directly to the FSF or via Flattr.