English [en]   العربية [ar]   Azərbaycanca [az]   български [bg]   বাংলা [bn]   català [ca]   Česky [cs]   dansk [da]   Deutsch [de]   ελληνικά [el]   español [es]   فارسی [fa]   français [fr]   hrvatski [hr]   magyar [hu]   Bahasa Indonesia [id]   italiano [it]   日本語 [ja]   한국어 [ko]   lietuvių [lt]   മലയാളം [ml]   Nederlands [nl]   polski [pl]   português do Brasil [pt-br]   română [ro]   русский [ru]   தமிழ் [ta]   Türkçe [tr]   українська [uk]   繁體中文 [zh-tw]  

This translation may not reflect the changes made since 2009-09-05 in the English original. Please see the Translations README for information on maintaining translations of this article.

Proč by software neměl mít vlastníky

napsal Richard Stallman

Digitální informační technologie usnadnily kopírování a modifikace informací. S počítači to bude snažší pro všechny.

Ne každý si však přeje, aby to bylo snažší. Systém vlastnických práv dává softwaru vlastníky, kteří se většinou snaží získat pro sebe potenciální užitek ze softwaru, na úkor ostatní veřejnosti. Chtějí být jediní, kteří mohou kopírovat a modifikovat software, který používáme.

Systém vlastnických práv (copyright) vznikl souběžně s tiskem – technologií pro masové kopírování. Pro tyto účely byl velmi vhodný, neboť omezoval pouze velké producenty kopií. Nebral svobodu čtenářům knih. Normální čtenář, který nevlastnil tiskárnu, mohl kopírovat knihy pouze pomocí pera a inkoustu, k čemuž byli ochotni jen nemnozí.

Digitální technologie jsou pružnější než tiskárna: pokud je informace v digitální podobě, lze jí snadno kopírovat a sdílet ji tak s ostatními. Právě tato velká pružnost se vůbec nehodí do systému copyrightu. A to je také důvod pro neustále nechutnější opatření vlastníků, jak si vynutit vlastnická práva k softwaru. Vezměme například následující čtyři praktiky Asociace Softwarových Vydavatelů (Software Publishers Association – SPA):

Všechny čtyři uvedené praktiky se podobají praktikám používaným v bývalém Sovětském Svazu, kde každá kopírka měla hlídače, který zabraňoval nelegálnímu kopírování, a kde si lidé museli informace kopírovat tajně a šířit je „z ruky do ruky“ jako samizdat. Je tu samozřejmě rozdíl: motivy pro kontrolu informací v Sovětském Svazu byly politické; v USA je motivem zisk. Ale jsou to skutky, které nás ovlivňují, ne motivy. Jakýkoli pokus o omezení sdílení informací, jedno z jakého důvodu se tak děje, vede ke stejným metodám a stejné bezohlednosti.

Vlastníci používají několik druhů praktik, kterými se snaží obhájit své právo na kontrolu našeho používání informací:

Co společnost potřebuje? Potřebuje informace, které jsou skutečně přístupné veřejnosti – např. programy, které mohou lidé číst, opravovat, přizpůsobovat a zlepšovat, nejen používat. Ale softwaroví vlastníci většinou dodávají černé skříňky, které nemůžeme studovat nebo upravovat.

Společnost potřebuje také svobodu. Pokud má software vlastníka, uživatelé ztrácejí svobodu kontrolovat část svého vlastního života.

A nejvíce ze všeho společnost potřebuje posilovat ducha dobrovolné spolupráce mezi občany. Když nám softwaroví vlastníci tvrdí, že přirozeně pomáhat svým sousedům je „pirátství“, špiní tak občanského ducha naší společnosti.

To je důvod proč říkáme, že svobodný software je otázkou svobody, ne ceny.

Ekonomický argument pro vlastnictví je klamný, ale ekonomická otázka je reálná. Někteří lidé píší užitečný software pro potěšení z jeho psaní, nebo pro obdiv a lásku; pokud ale chceme více softwaru než produkují tito lidé, musíme zvednout výdaje.

Deset let již autoři svobodného software zkoušejí, s částečnými úspěchy, různé metody jak najít finanční zdroje. Nejde o to dělat z někoho boháče; průměrný příjem americké rodiny, okolo $35,000, se ukazuje jako dostatečná motivace pro mnoho zaměstnání, která nejsou tak zajímavá jako programování.

Po léta, než to přestalo být díky současné podpoře nezbytné, jsem se živil zakázkovým rozšiřováním svobodného software, který jsem napsal. Každé takové rozšíření bylo zahrnuto do standardního vydání a stalo se tak dostupným celé veřejnosti. Klienti mi platili za to, že jsem pracoval na rozšířeních, která chtěli, místo abych pracoval na věcech, kterým jsem přikládal nejvyšší prioritu já.

Někteří autoři svobodného software vydělávají prodejem podpory svých produktů. Cygnus Support, se svými přibližně 50 zaměstnanci, odhaduje, že přibližně 15 procent aktivit jeho pracovníků je vývoj svobodného software – slušný podíl pro softwarovou firmu.

Společnosti včetně Intelu, Motoroly, Texas Instruments a Analog Devices se spojili, aby podpořily pokračující vývoj svobodného GNU kompileru pro jazyk C. GNU překladač pro jazyk Ada je prozměnu podporován US Air Force, která věří, že je to nejlevnější cesta jak získat vysoce kvalitní kompiler.

Hnutí svobodného software je zatím stále malé, ale příklad posluchači podporovaného rádia ve Spojených státech ukazuje, že je možné podporovat rozsáhlou aktivitu bez potřeby nutit každého k placení.

Jako počítačový uživatel, můžete zjistit, že používáte vlastnický program. Pokud vás přátelé požádají o jeho kopii, bude špatné je odmítnout. Spolupráce je důležitější než copyright. Ale undergroundová tajná spolupráce netvoří dobrou společnost. Člověk by se měl snažit žít poctivý život s neskrývanou hrdostí, a to znamená říci „Ne“ vlastnickému softwaru.

Zasloužíte si být schopni otevřeně a svobodně spolupracovat s ostatními uživateli softwaru. Zasloužíte si možnost učit se jak váš software pracuje, a vyučovat tak své studenty. Zasloužíte si možnost najmout si vašeho oblíbeného programátora na opravu pokud se program poškodí.

Zasloužíte si svobodný software.


Tato esej vyšla v knize Svobodný software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda M. Stallmana (anglicky).

[FSF logo]Naším posláním je udržovat, chránit a rozvíjet svobodu používání, zkoumání, kopírování, upravování a redistribuování počítačového softwaru a bránit práva uživatelů svobodného softwaru.

Nadace pro svobodný software (FSF) je hlavní organizací sponzorující Operační systém GNU. Podpořte GNU a FSF koupí příruček a vybavení, připojte se k FSF jako přidružený člen nebo přispějte darem, buď přímo FSF nebo přes Flattr.

nahoru