English [en]   العربية [ar]   čeština [cs]   Deutsch [de]   español [es]   فارسی [fa]   français [fr]   Bahasa Indonesia [id]   italiano [it]   한국어 [ko]   Nederlands [nl]   polski [pl]   português do Brasil [pt-br]   русский [ru]   Shqip [sq]  

This translation may not reflect the changes made since 2009-09-27 in the English original. Please see the Translations README for information on maintaining translations of this article.

Svoboda či moc?

napsali Bradley M. Kuhn a Richard M. Stallman

Láska ke svobodě je láskou k druhým; láska k moci je láskou k nám samotným.
-- William Hazlitt

V hnutí svobodného software usilujeme o svobodu pro uživatele. Naše názory jsme si vytvořili na základě uvědomění, jaké svobody jsou třeba k dobrému způsobu života, k tomu, aby mohly dobré programy podpořit spolupráci a komunitu založenou na dobré vůli. Svobody, které uživatel programu potřebuje, aby mohl spolupracovat s ostatními, blíže specifikují naše kritéria pro svobodný software.

Usilujeme o svobodu pro programátory stejně jako pro ostatní uživatele. Většinu z nás tvoří programátoři a svobodu chceme stejně pro sebe jako pro vás. Každý z nás však používá software, kteří napsali jiní, a my požadujeme svobodu i na používání tohoto software, ne pouze na použití našeho vlastního kódu. Usilujeme o svobodu pro všechny uživatele, ať již programují často, příležitostně anebo vůbec ne.

Na druhou stranu, nepodporujeme jednu z takzvaných „svobod”: „svobodu výběru jakékoli licence na vámi napsaný software.” Odmítáme to, protože se jedná o formu moci, nikoli svobody.

Toto často přehlížené rozlišování je rozhodující. Svoboda znamená, že můžete dělat rozhodnutí, která ovlivní převážně vás; moc znamená, že můžete dělat rozhodnutí, která ovlivní více ostatní než vás. Pokud si budeme plést moc se svobodou, selžeme při podporování opravdové svobody.

Proprietární software znamená uplatňování moci. Zákon o copyrightu zaručuje v dnešní době tuto moc softwarovým vývojářům, takže si pouze oni vybírají pravidla, kterými se pak musí řídit všichni ostatní. Relativně malá skupina lidí řeší základní rozhodnutí týkající se software za všechny ostatní a to zpravidla odebráním jejich svobody. Pokud uživatelé postrádají svobody, které definuje svobodný software, nemohou říci, jak software pracuje, nemohou nacházet chyby v ochranných systémech, monitorovat možné viry a wormy, ani nezjistí, jaké osobní informace jsou odesílány ven (případně nemohou odesílání zabránit, přestože to zjistí). Dojde-li k problému, nemohou jej opravit. Musí čekat, až vývojář využije svou moc a udělá to. Pokud to jednoduše není to, co potřebují, nic s tím nenadělají. Nemohou si pomáhat vlastními vylepšeními.

Vývojáři proprietárního software bývají často komerční firmy. My, členové hnutí za svobodný software, se nestavíme proti komerci, ale již jsme viděli, co se stane, když má komerční firma „svobodu” diktovat uživatele software libovolná pravidla. Microsoft je znamenitým, ne však jediným příkladem toho, jak může vést odepření svobody uživatelům k přímé škodě. Proprietární software společnosti škodí, i když se nejedná o monopol. A výběr pána není svobodou.

Diskuse o právech a pravidlech týkajících se software se často soustřeďují na zájmy samotných programátorů. Na světě však pravidelně programuje jen málo lidí a ještě méně jich vlastní komerční proprietární firmu. Software dnes používá a potřebuje celý rozvinutý svět, takže vývojáři nyní kontrolují způsob, jakým svět žije, obchoduje, komunikuje a baví se. Slogan „svoboda výběru (pouze pro vývojáře)” zkrátka etické a politické problémy spojené se software neřeší.

Je-li „zdrojový kód zákonem”, (1) stojíme před následující otázkou: kdo by měl kontrolovat kód, který používáte – vy, anebo hrstka vyvolených? Věříme, že máte právo mít kontrolu nad vámi používaným software, a cílem hnutí svobodného software je vám ji dát.

Věříme, že byste to měli být vy, kdo se rozhodne, jak naložíte se software, který používáte. To ovšem není v souladu s dnešními zákony. Dnešní zákon o copyrightu nás umisťuje do pozice nadřazené pozici uživatelů našeho kódu, ať se nám to líbí, či nikoliv. Etickou odpovědí na tento stav je vyhlášení svobody pro každého uživatele, stejně jako Listina práv má použít vládní moc, aby zaručila jednotlivci občanské svobody. K tomu slouží GNU General Public License: dává vám kontrolu nad vaším použitím software, zatímco vás chrání před těmi, kdo by rádi převzali tuto kontrolu za vás.

Více a více uživatelů si uvědomuje, že zdrojový kód je zákon a přicházejí na to, že si také zaslouží svobodu. Porozumí tak, jak důležité jsou svobody, o něž usilujeme, stejně jako stále více uživatelů ocenilo praktickou hodnotu svobodného software, který jsme vyvinuli.

Poznámky pod čarou

William J. Mitchell, City of Bits: Space, Place, and the Infobahn (Cambridge, Mass.: MIT Press, 1995), p. 111, jak citoval Lawrence Lessig v Code and Other Laws of Cyberspace, Version 2.0 (New York, NY: Basic Books, 2006), p. 5.

Tato esej vyšla v knize Svobodný software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda M. Stallmana (anglicky).

NAHORU


[FSF logo]Naším posláním je udržovat, chránit a rozvíjet svobodu používání, zkoumání, kopírování, upravování a redistribuování počítačového softwaru a bránit práva uživatelů svobodného softwaru.

Nadace pro svobodný software (FSF) je hlavní organizací sponzorující Operační systém GNU. Podpořte GNU a FSF koupí příruček a vybavení, připojte se k FSF jako přidružený člen nebo přispějte darem, buď přímo FSF nebo přes Flattr.